Citroen BX 1.9 GTi 16V Rady, Tipy, Návody

 

Chladící kapalina a její výměna

   
Domů
Historie citroenu BX
Technické info
Katalog ND na BX 16V
Rady, Tipy, Zkušenosti
Manuál BX
Fotonávody BX
Závady brzd. kotoučů
Kontrola motoru
Přísady paliv a maziv
Údržba laku
Chladící kapalina
    Aquaplaning
Diferenciály obecně
Fotografie a videa
BESIP
Názory a připomínky
Odkazy na další stránky
Mapa stránek
 
 
Chladící kapalina je kapalina kolující v samostatném okruhu motoru. Jejím hlavním úkolem je převzít a odvést odpadní teplo, vytvořené hořením ve válcích , třením  jednotlivých pohyblivých částí motoru  a také slouží k vytápění prostoru pro pasažéry. Médium jako chladící kapalina je demineralizovaná, tedy destilovaná voda, která zabraňuje vzniku vodního kamene, který společně se rzí způsobuje snížení průtoku zvláště v zúžených průchodech v oblastech hlavy válců a chladiče, který je složen z lamel velmi malého průřezu. V těchto případech dochází k přehřívání motoru, a to bez ohledu na roční období. K tomu, abyste pokud možno bezproblémově jezdili i v zimě je zapotřebí obstarat si, a do chladícího systému auta nalít, směs destilované vody a nemrznoucí kapaliny. Tato chladící kapalina plní v chladícím systému tři funkce . Správně zvolená a naředěná chladící kapalina zabraňuje usazování koroze v chladících systémech, přehřívání motoru v letních obdobích a samozřejmě jejich zamrzání v zimním období. Tato funkce by se měla kontrolovat každé dva až tři roky. Záleží to také na typu automobilu. Kontrolu provádíme hustoměrem, který ukáže do kolika stupňů (C°) je směs namíchána. Pokud máme během léta úniky a průběžně doplňujeme kapalinu dle úniků, je dobré tuto kontrolu provést vždy před tím, než udeří první mrazy. Při výběru koncentrátu dbáme na to, aby neměla pouze odolnost proti zamrzání, ale musí mít také antikorozní účinky a nesmí narušovat gumové ani hliníkové součásti chladícího systému. I když velká část systému je pouze ze slitiny hliníku, je nutné brát ohledy na antikorozní vlastnost kvůli ocelové hřídeli čerpadla v některých případech i lopatky oběžného kola. Pro starší typy automobilů s litinovým blokem, nebo hlavou jsou chladící kapaliny s výměnnou lhůtou do 3 let. Pro novější automobily, kdy jsou motory celohliníkové, jsou už chladící kapaliny, které mají výměnnou lhůtu až 5 let. Například v západní Evropě, nebo v Americe, je takováto kapalina označována jako doživotní, protože průměrné stáří automobilu, u jednoho majitele, nepřesahuje právě tuto výměnnou dobu chladící kapaliny.
 
Co se stane, když použijete do svého automobilu špatnou chladící kapalinu ?
 
Ve většině případů vám chladící systém nezamrzne, jelikož tyto funkce splňuje většina chladících kapalin a to dokonce i u těch, které jsou na trh uváděny necertifikovanými výrobci. Ovšem antikorozní ochrana v mnoha případech neodpovídá vlastnostem, které požadují automobilky ve svých normách. Pokud si takovou kapalinu necháme například 2 roky v chladícím systému, může dojít k tomu, že tyto antikorozní účinky kapalina ztratí již po půl roce a může vám tak zkorodovat jak chladící systém, tak také motor a těžko se pak budete domáhat náhrady škody. Na obalu koncentrátu nemrznoucí chladící kapaliny jsou uvedeny specifikace a doporučení výrobců. Chladící kapalinu nikdy nepoužívejte v podobě koncentrátu. Její účinnost by se tak mohla výrazně snížit. Chladící kapalina prodávaná v podobě koncentrátu je často deklarována, že vydrží do -70 °C. Samotný koncentrát, je to taková zvláštnost chladících kapalin, vám přestává fungovat v chladícím systému a ztuhne při nějakých -18°C. Teprve při naředění vodou, dejme tomu v poměru 1:1, se dostáváme na bod tuhnutí kolem - 40°C. I podle toho může spotřebitel poznat, že se jedná o producenta, který zrovna nejlépe chladícím kapalinám nerozumí. Kdybyste samotný koncentrát nalili do chladící soustavy, při -20°C vám přestává cirkulovat v chladícím systému. Dost důležité je, aby jsme před naplněním chladícího okruhu novou kapalinou dostali z chladícího okruhu tu starou. Vypuštěním dostaneme ven jen 1/2 až 2/3 a zbytek s kaly a usazeninami sedí kolem vložek motoru, v topení, vodní pumpě a chladiči. Proti tomu, je asi nejúčinnější prostředek níže popsaný postup.

Robert z Holetína to dělá tak, že:
Odstraní termostat z chladícího systému, aby běhal i velký okruh. 2x vypustit a naplnit čistou vodou. Potom za stálého přísunu čisté vody hadicí, současně povoleném vypušťáku (přísun vody musí být větší než odtok) a puštěném topení nastartovat motor. Při zvýšených otáčkách nechat cca 1/2 hodiny běhat až vytéká čistá voda. Potom vypneme motor, zastavíme přísun vody, vypustíme z motoru co jde a doplníme na správné množství a hustotu chladící kapalinou.